Polovina měsíce znamená pro většinu Čechů příchod výplaty. Na účtu se ale peníze dlouho neohřejí. Lidé totiž do několika dnů začnou platit své trvalé platby: nájemné, elektřinu, vodu, plyn, telefon nebo splátky úvěrů či hypotéky. Po příchodu výplaty je ihned zaplatí 53 % respondentů. K tomu třetina z nich ihned vybere z bankomatu hotovost, nejčastěji tak činí ženy. Z účtu tak do týdne velká částka opět zmizí. To jsou hlavní závěry průzkumu Home Credit, který odhaloval platební zvyklosti Čechů.*
Téměř polovina lidí v Česku dostává svou výplatu mezi jedenáctým a patnáctým dnem v měsíci. Třetina lidí pak dostává mzdu už v prvních deseti dnech. Bohužel jim ale dlouho na účtu nezůstává. Přesně 53 % dotázaných totiž uvedlo, že své účty začne platit ihned nebo těsně po příchodu mzdy na jejich účet. Znamená to, že se svých závazků snaží co nejrychleji zbavit, aby měli jistotu, že úhrada přijde včas. Mezi dotázanými téměř pětina lidí uvedla, že raději čeká až na datum splatnosti. Jenže takové vyčkávání může být nebezpečné. „Řada lidí si totiž myslí, že datum splatnosti je den, kdy zadají příkaz k úhradě nebo zaplatí na pobočce banky. To ale není pravda,“ upozorňuje na možnou chybu Michal Kozub, analytik společnosti Home Credit. Odkazuje na skutečnost, že datum splatnosti je teprve den, kdy je splátka připsaná na účet adresáta. Tedy mobilního operátora nebo třeba plynáren. Přitom takový převod může trvat až dva pracovní dny, není tedy moudré nechávat platbu na pátek, pokud faktura jako den splatnosti uvádí pondělí. Pokud by teoreticky zasáhly i státní svátky, může to být necelý týden. V tu chvíli se poplatník může dostat do velkého zpoždění s úhradou faktury.
Nejčastěji ihned po příchodu platby lidé platí nájemné. Z respondentů, kteří závazky platí okamžitě, právě nájem uhradí 54 % dotázaných. Naopak s platbou za telefon nebo internet lidé raději vyčkávají. Tam po příchodu výplaty platí svůj účet jen 41 % respondentů. Lidé také často vyčkávají se spořením, kde si 22 % dotázaných dává načas a peníze převádí po týdnu či více. „U spoření lidé čekají, až jak se vyvine situace v měsíci, jestli nepřijdou nečekané výdaje. Teprve pak případně převedou volné prostředky na spoření,“ dodává Kozub.
Platby, jako je nájemné nebo zálohy na energie jsou většinou stejné každý měsíc. Proto nejjednodušší způsob platby je trvalý příkaz nebo inkasní platba. Není potřeba se o nic starat a platba automaticky odejde. V tomto jsou lidé nejsvědomitější právě u splátek hypoték či úvěrů. Celkem 60 % dotázaných používá trvalý příkaz k platbě úvěrů a dalších 6 % dotázaných má zřízený souhlas s inkasem. „Lidé mají jistotu, že jejich platba opravdu proběhne a nemusí se o ni starat. Navíc trvalý příkaz je jeden z nejlevnějších způsobů platby,“ komentuje výsledky Michal Kozub. Naopak 3,5 % dotázaných stále chodí na pobočku nebo poštu k tomu, aby zaplatili nájemné. Co je ale překvapivé, převažují mezi nimi mladí lidé mezi 18 a 29 lety. Přitom tato generace je nejvíce sžitá s internetem a moderními platebními prostředky.
Příchod výplaty ale znamená také chvíli, kdy lidé vybírají z bankomatu. Do dvou dnů vybere celá třetina respondentů. Mezi nimi převládají spíše ženy. „Jde o zažitý přístup, kdy lidé chtějí mít u sebe větší hotovost pro případ potřeby. Přitom v dnešní době je možné platit kartami prakticky kdekoli a hotovost začíná ztrácet na významu,“ hodnotí výsledek Michal Kozub. Placení kartou je dnes stále běžnější, a to i za stále menší a menší částky. Nejvíce to je vidět například u čerpacích stanic, ale také v potravinách. Lidé platí kartami hlavně proto, že nechtějí nosit s sebou nosit velkou hotovost. Často je motivují také věrnostní programy u kreditních karet a sbíraní věrnostních korun nebo bodů.
*Průzkum zpracoval STEM/MARK exkluzivně pro Home Credit na reprezentativním vzorku obecné populace. Celkem 518 respondentů bylo dotazováno v průběhu 25. -28. 8. 2013 online formou.