Server www.hlidacipes.org zveřejnil 27. října autorem nepodepsaný článek z dílny projektu Sinopsis (projekt Ústavu Dálného východu FF UK v Praze a AcaMedia z. ú.), s názvem: „Čínská média: český Home Credit zaměstnává 23 000 vymahačů dluhů, přednost mají vojenští veteráni“ (celý text zde: https://hlidacipes.org/cinska-media-cesky-home-credit-zamestnava-23-000-vymahacu-dluhu-prednost-maji-vojensti-veterani/).
Tento článek jde nejenom daleko za hranu jakékoliv novinářské etiky, ale obsahuje celou řadu vysloveně lživých tvrzení i záměrných manipulací, které zásadním způsobem poškozují dobré jméno společnosti Home Credit. Ta se proto rozhodla na tento text zareagovat.
Zkreslující, a ve svém důsledku zcela nepravdivý, je už samotný titulek. Především termín „vymahač dluhů“ (zejména ve spojení s „válečnými veterány“) evokuje vyhrožování klientům či přímo násilné vymáhání. Realita společnosti Home Credit v Číně je však zcela opačná: úkolem terénních pracovníků Home Creditu (toto označení, na rozdíl od „vymahačů“, vystihuje jejich roli naprosto přesně) je pouze navštívit klienta a nutnost splatit dluh mu připomenout. Celý proces je přitom maximálně korektní: všichni terénní pracovníci jsou vybaveni webovou kamerou a snímačem zvuku, celý dialog je nahráván a záznamy se archivují. Peníze nesmějí tito pracovníci přijímat vůbec. Nic z toho se samozřejmě autor dlouhého textu vůbec neobtěžuje uvést.
Samotné upřednostňování vojenských veteránů je další dezinformací, která má ve čtenáři vyvolat zcela opačný dojem, než jaká je skutečnost. Home Credit neupřednostňuje ani vojenské veterány, ani nikoho jiného. Součástí přijímacích pohovorů je však důkladný osobnostní test, který má prověřit, zda bude kandidát schopen komunikovat s klienty zcela věcně a klidně. Přitom se ukazuje, že lidé, kteří v minulosti prošli profesemi s větším podílem situací vyžadujících kázeň a disciplínu, mají pro tuto činnost lepší předpoklady. Ano, bývalí vojáci mezi nimi rovněž jsou – ale jedná se pouze o několik desítek pracovníků.
Vrcholem všeho je však číslovka v nadpisu článku. Home Credit samozřejmě nemá v Číně žádných 23 000 tisíc terénních pracovníků – ale pouhou desetinu. Úplně přesně: 2 402. Přitom právě způsob, jakým autor článku došel k číslovce 23 000, která čtenáře šokuje hned v titulku, ukazuje nejlépe, jak neuvěřitelně manipulativním způsobem je celý text pojat. 23 tisíc je totiž celkový počet pracovníků úseku „Collections“, které Home Credit zaměstnává po celém světě – a to včetně operátorů v call centrech, kteří logicky tvoří výraznou většinu tohoto personálu.
Kdyby se snad někomu zdál počet terénních pracovníků v Číně (2 402) i tak vysoký, je třeba dodat, že Home Credit zde má přes 50 milionů klientů, takže výsledný poměr vychází takto: jeden terénní pracovník na dvacet tisíc klientů … což dává úplně jiný pohled na realitu než představa třiadvacetitisícové armády „vymahačů dluhů“.
Tolik tedy jen k samotnému nadpisu. Nekorektnostmi a nepravdami se však hemží i další text. Mezi ty nejvážnější patří neuvěřitelné tvrzení, že „Home Credit poskytuje půjčky, aniž důkladně prověřuje schopnost splácet.“ Větší lež o společnosti, která vyvinula unikátní a v celém světě respektovaný systém kalkulace rizik, se snad už ani říct nedá (mimochodem: byl to právě tento systém, který Home Creditu v roce 2014 otevřel dveře ke vstupu na trh ve Spojených státech a k partnerství s významným mobilním operátorem Sprint). Home Credit díky tomuto systému velmi spolehlivě určí nejen to, komu půjčit lze, ale také výši částky, která je pro daného klienta bezpečná. Samozřejmě, když pak daný klient jde k dalším kreditním organizacím, které přehlížejí údaje z veřejného registru dlužníků, a otevře si další půjčky, může se dostat do neřešitelné situace. Home Credit však v takovém případě není viníkem, ale obětí nezodpovědného chování jiných.
Další nepravda: podle článku poskytoval Home Credit studentské půjčky za „přemrštěný“ nebo dokonce „nemorálně vysoký“ úrok. Proto se ho místní regulátor „pokusil z provincie vyhnat“… Pravda je taková, že v celé kauze se vůbec nejednalo o úroky (natožpak „přemrštěné“). Šlo o to, že místní regulátor s ohledem na místní kulturní a společenskou tradici nepovažoval za vhodné samotné půjčování studentům (byť se ve všech případech jednalo o vysokoškoláky, kteří už dosáhli hranice plnoletosti), neboť podle zdejšího pohledu na svět by si ani dospělí studenti neměli brát půjčky bez souhlasu svých rodičů.
Problém tzv. „přemrštěných“ úroků (objevuje se i zcela neospravedlnitelné slovo „lichva“) se ostatně táhne jako červená nit celým textem. I tady přitom autor (vystupující v roli odborníka na Čínu a život v ní) musí vědět, že zdejší regulátor (na rozdíl od regulátorů např. v Evropě) přímo stanovuje nejvyšší možnou sazbu, kterou lze půjčky úročit (36% RPSN) – a diskuse o „příliš vysokých úrocích“ či „lichvě“ je tedy úplně bezpředmětná. O tom, že Home Credit všechna ustanovení daná regulátorem úzkostlivě dodržuje, ostatně svědčí to, že za celé dvanáctileté působení v zemi ještě nedostal jedinou pokutu. Tím se může pochlubit jen málokterý konkurent působící na přísně regulovaném čínském trhu.
Je nad možnosti tohoto textu rozebrat všechny další dezinterpretace a záměrná zkreslení, která článek obsahuje. Celkově lze říci, že je s podivem, když server Hlídací pes, který sám o sobě v záhlaví svých stránek tvrdí: „Nejsme lobby. Nebudeme se spojovat s jedněmi proti druhým“, otiskne takto devastující text bez snahy ověřit alespoň základní fakta. Samotný autor textu (hrdinně zůstávající v anonymitě) pak nemůže obstát s tvrzením, že pouze „zprostředkoval to, co se píše v Číně“. Srovnáním původního a českého textu totiž čtenář se znalostí čínštiny zjistí, že ten český je ještě daleko tendenčnější. Rovněž vytváření dojmu, že danému tématu se „v poslední době důkladně věnují některá čínská média“ (v množném čísle), je zavádějící. V zemi pravidelně vycházejí stovky listů a vysílají zde desítky televizních stanic, ale veškeré citace pocházejí z jediného média: regionálního listu komunistické strany v provincii Kuang-tung (s hlavním městem Kanton).
S ohledem na výše uvedené argumenty se společnost Home Credit rozhodla, že podá na autory textu žalobu. Situaci, kdy skupina čelí neustálým mediální útokům založeným na lžích, polopravdách a manipulacích (tak, jak je tomu v tomto případě) už nelze dál tolerovat a Home Credit se napříště bude bránit všemi dostupnými prostředky.
Milan Tománek
Ředitel komunikace skupiny Home Credit