Ať už za to může zapomenutá kniha půjčená z knihovny, jízda na červenou nebo upomínka za opožděnou platbu, každý druhý Čech zaplatil v posledních dvou letech alespoň jednu pokutu. Průměrně lidé museli z kapsy nedobrovolně vydat 500 Kč. Nejdražší sankce jsou v oblasti státní správy, za pokuty od úřadů muselo 56 % z postižených zaplatit více než 2 000 Kč. Při placení za prohřešek si už Češi dávají pozor, jen 6 % respondentů zaplatilo v poslední možný den, nebo dokonce po splatnosti. Zjistil to průzkum agentury STEM/MARK pro společnost Home Credit*.
Koho pokuty stíhají nejčastěji? Řidiče
„Určitě není překvapení, že jsou v Česku nejčastěji pokutovaní řidiči. Více než pětina lidí přiznává, že měla problémy u řízení či parkování a musela platit pořádnou pokutu,“ říká Michal Kozub, analytik společnosti Home Credit. 9 % lidí už někdy dostalo upomínku k splátkám hypotéky nebo úvěru, o něco více, 14 %, pak pyká za zpoždění u plateb za telefon a internet. „Hříšníky ale najdeme i mezi lidmi, kteří si půjčují knihy a DVD nebo jezdí načerno,“ vypočítává Kozub. Průměrně musí Češi za svou chybu zaplatit částkou 500 Kč. Milosrdnější jsou půjčovny, kde se poplatek za zapomenutou knihu pohybuje do 50 Kč, u většiny ostatních problém znamená větší výdaj. Vysoké bývají poplatky spojené s upomínkou za opožděnou splátku úvěru či hypotéky, pohybují se okolo 1 000 Kč. Zodpovědné společnosti výšku upomínek obvykle nastavují tak, aby motivovaly splácet, ale nebyly přehnané. „Na druhou stranu jsou i poskytovatelé úvěrů, kteří počítají i s tím, že je člověk tvor omylný. To, že splátku neposlal, přičítají třeba roztržitosti či zapomnětlivosti, a první upomínku proto posílají zadarmo,“ upozorňuje Kozub. Okolo tří tisíc pak musí zaplatit provinilci, na které se zaměří úřady kvůli nezaplaceným daním či jiným prohřeškům. Špatné parkování nás v průměru vyjde na tři stovky, jiný dopravní přestupek na pět set korun.
Pokuty platíme hned, nechceme další problémy
Informace o pokutě je nemilá, Češi na ni přesto reagují dospěle – většinou uznají svou chybu a částku okamžitě zaplatí. Tvrdí to skoro dvě třetiny dotázaných. „Čtvrtina lidí placení sice odloží, ale přesto respektují termín splatnosti. Skoro každý desátý to ale nechá buď na poslední den, platbu promešká, nebo dokonce nezaplatí vůbec,“ upozorňuje Michal Kozub. Jeden ze tří Čechů sice při placení svou chybu uznává, ale zároveň výši pokuty považuje za naprosto přehnanou. Přesto mezi respondenty převažoval spíše smířlivý postoj. „42 % lidí, kteří byli vyzváni, aby za svůj prohřešek zaplatili, ví, že udělalo chybu a výši částky vidí jako adekvátní. To je dobrá zpráva pro instituce a úřady, které pokuty nastavují,“ myslí si Kozub. 8 % lidí se dokonce domnívá, že je poplatek za jejich chybu příliš nízký a odpovídající trest by měl být citelnější.
Pokuty hradíme převodem, z opatrnosti si dáváme časovou rezervu
„Člověk, který musí vydat peníze, si dá obyčejně pozor, aby k sankci nepřibyly další upomínky. Lidé proto posílají peníze za pokuty s dostatečným předstihem. Ať už se jedná o poštovní poukázku nebo bankovní převod, Češi platbu zajistí týden nebo minimálně 3-5 dní předem. U převodu to dělá 65 %, s poštovní poukázkou dokonce 82 % lidí,“ chválí hříšníky Kozub. Právě cesta peněz na účet je opředena nejrůznějšími omyly a mýty – lidé si často myslí, že se částka připíše na účet adresáta v momentě, kdy ji odešlou. To však není pravda: v závislosti na zvolené platební metodě to může trvat i několik dní, které ještě o další desítky hodin protáhnou případné svátky či víkend.
Jednorázový bankovní převod je metodou, kterou provinilci při platbě pokuty volí nejčastěji, činí tak 61 %. O řád méně lidí v takový okamžik sahá po kreditní kartě, uvádí ji jen 15 %. „Když platí pokutu, chtějí si být lidé jistí, že částka opravdu dorazila. Právě bankovní převod je pro to ideální – minimálně mají plátci doklad o tom, že peníze poslali a mohou se jím ohánět v případě, kdyby například chybou banky platba nedorazila,“ vysvětluje Kozub. Podle analytika se jedná o moudré rozhodnutí, díky kterému se lidé mohou vyhnout případným dalším sankcím, protože mají v ruce silný důkaz, že opomenutí tentokrát nebylo na jejich straně.
*Průzkum realizovaný v říjnu agenturou STEM/MARK na vzorku 511 respondentů.