Češi se za prací stěhovat nechtějí, nedokážou opustit rodinu a…

Češi se za prací stěhovat nechtějí, nedokážou opustit rodinu a přátele

30. 07. 2015

Češi zůstávají konzervativní. Zatímco v zahraničí není stěhování za prací nic neobvyklého, tuzemským zaměstnancům se taková představa nelíbí. 17 % respondentů uvádí, že by nebyli ochotni přestěhovat se ani v rámci kraje, mimo Evropu by za zaměstnáním nikdy neodešlo 70 % dotázaných. Zajímavé také je, že celá pětina lidí touží po dni volna navíc natolik, že by si dobrovolně snížili plat. Nejčastěji by se přitom vzdali deseti procent z výplaty. Zjistil to výzkum agentury STEM/MARK pro společnost Home Credit*.

Mám změnit bydliště? Přidejte mi. Hodně.

Výzkum se lidí dotazoval, jestli by byli ochotní přestěhovat se, kdyby měli v nové práci vyšší plat. „Vyšší výdělek sám o sobě velkým impulsem pro stěhování pro lidi není. Skoro pětina lidí odmítá stěhování za prací i v rámci kraje, což při velikosti České republiky může být maximálně pár desítek kilometrů. Ochota ke stěhování je logicky ovlivněná výškou nabídnuté mzdy. Čím vyšší plat by lidé v novém bydlišti měli, tím spíše by přesun zvažovali,“ poukazuje na hlavní zjištění Michal Kozub, analytik společnosti Home Credit. Ke změně bydliště v rámci kraje by 29 % respondentů přesvědčilo zvýšení platu o polovinu, čtvrtina by požadovala dvojnásobně vysokou výplatu. „Jak se zvětšuje vzdálenost mezi starým a novým bydlištěm, musel by být zaměstnavatel významně štědřejší, aby zaměstnance ke změně přesvědčil,“ konstatuje Kozub.

 

Překvapivě třetina lidí s příjmy do 10 tisíc korun by se nepřestěhovala v rámci kraje za žádných okolností. Přitom i mezi jednotlivými okresy v jednotlivých krajích jsou zásadní rozdíly v nabídce práce a také ve mzdách. Například v Prachaticích je nezaměstnanost 3,1 %, ale v 40 km vzdáleném Českém Krumlově 6,5 %. Ani tyto rozdíly nemotivují lidi za prací se přestěhovat.

 

Aby se přesunuli do jiné části Česka, musela by se částka na výplatní pásce zvednout trojnásobně – alespoň podle třetiny respondentů. Za hranice by se Češi nehrnuli už vůbec. Pokud se jedná o přesun do jiné evropské země, mají jasno – alespoň trojnásobek platu, nebo zůstávají doma. Žádnou jinou variantu nepřipouštějí.

 

Mám tu přátele, rodinu a nemovitost – zůstávám

 Češi se zároveň projevili jako milující příbuzní a dobří přátelé – polovina jich odmítá stěhování právě kvůli tomu, že se nechtějí odloučit od rodiny a známých. A to i v době mobilních telefonů a internetu, kdy videohovory přes internet nejsou rozhodně nic nového. Pro spoustu hlavně mladých rodin je důvodem i blízkost rodiny, která může občas vypomoct při hlídání dětí. Ty jsou důvodem pro dalších 27 % respondentů. Rodiče nechtějí brát děti ze současné školy, kde mají své kamarády a přátele. Lpí tak na stávajících vztazích, které nechtějí přetrhat. „Celých 17 % respondentů uvedlo, že prostě nemají rádi změny a nesnášejí stěhování. Sami se tím ale připravují o příležitost – zvlášť v regionech, kde nejsou platy příliš vysoké. Za podobnou práci by Češi mohli o pár desítek kilometrů dál získat daleko vyšší plat,“ říká Kozub.

Pokud je něco, co by lidi mohlo motivovat se přestěhovat, je to přesně v polovině případů výše platu. „Peníze jsou v tomto pro zaměstnance velmi důležité. Jenže radost ze mzdy velmi rychle opadá, a po několika měsících opět chtějí přidat. To je velké riziko pro firmy, které chtějí přetahovat zaměstnance,“ dodává Kozub s tím, že hned jako druhý nejčastější důvod se objevuje zajištění bydlení. To dokáže v rodinném rozpočtu ušetřit nemalou částku podle toho, o jaké město jde. Naopak lokalita není tak silný motivátor ke stěhování. Za prací jinam by z tohoto důvodu šlo pouhých 9 % lidí.

Jeden den volna by se Čechům líbil, z výplaty by si ale příliš neubrali

Pokud stojí před otázkou, zda by preferovali pracovat klasicky 5 dní týdně, nebo by měli den volna navíc a nechali by si snížit plat, celá pětina Čechů přitaká kratšímu úvazku. Nejčastěji to jsou lidé z velkých měst – tam se k takovému nápadu kloní celých 30 % dotázaných. Velmi rozdílná je ale představa o tom, jak hodně by se jim měl plat snížit. „Pětina z těch, kterým se idea líbí, by zachovala logický poměr a smířili by se se ztrátou pětiny výplaty. Zajímavé je, že hned třetí největší skupina lidí, 18 %, by si plat snížila jen o tři procenta. To samozřejmě vůbec není adekvátní celému dni volna,“ hodnotí Kozub. 39 % respondentů by svůj den volna ocenila srážkou ve výši 10 %.

 *Průzkum v termínu 12. – 18. 3. 2015 realizovala agentura STEM/MARK exkluzivně pro Home Credit a.s. na reprezentativním vzorku české populace 304 osob se zaměstnáním.