542 100 100

Pracovní dny od 8 do 18 hod.

Číslo 840 155 155 nahrazujeme pevnou linkou. Můžete volat výhodněji, podle běžné sazby svého operátora.

727 618 618

Pracovní dny od 8 do 18 hod.

Chcete volat na mobilní číslo? Na této lince můžete využít své volné minuty.

Pokud neradi voláte, napište nám email!

10 pravidel jak bezpečně používat nejen Správce financí

Češi se za prací stěhovat nechtějí, nedokážou opustit rodinu a přátele

Autor tiskové zprávy - Zuzana Bienvenu

Přidáno

30. 7. 2015

Autor

Zuzana Bienvenu
Tisková mluvčí

Češi zůstávají konzervativní. Zatímco v zahraničí není stěhování za prací nic neobvyklého, tuzemským zaměstnancům se taková představa nelíbí. 17 % respondentů uvádí, že by nebyli ochotni přestěhovat se ani v rámci kraje, mimo Evropu by za zaměstnáním nikdy neodešlo 70 % dotázaných. Zajímavé také je, že celá pětina lidí touží po dni volna navíc natolik, že by si dobrovolně snížili plat. Nejčastěji by se přitom vzdali deseti procent z výplaty. Zjistil to výzkum agentury STEM/MARK pro společnost Home Credit*.

Mám změnit bydliště? Přidejte mi. Hodně.

Výzkum se lidí dotazoval, jestli by byli ochotní přestěhovat se, kdyby měli v nové práci vyšší plat. „Vyšší výdělek sám o sobě velkým impulsem pro stěhování pro lidi není. Skoro pětina lidí odmítá stěhování za prací i v rámci kraje, což při velikosti České republiky může být maximálně pár desítek kilometrů. Ochota ke stěhování je logicky ovlivněná výškou nabídnuté mzdy. Čím vyšší plat by lidé v novém bydlišti měli, tím spíše by přesun zvažovali,“ poukazuje na hlavní zjištění Michal Kozub, analytik společnosti Home Credit. Ke změně bydliště v rámci kraje by 29 % respondentů přesvědčilo zvýšení platu o polovinu, čtvrtina by požadovala dvojnásobně vysokou výplatu. „Jak se zvětšuje vzdálenost mezi starým a novým bydlištěm, musel by být zaměstnavatel významně štědřejší, aby zaměstnance ke změně přesvědčil,“ konstatuje Kozub.

 

Překvapivě třetina lidí s příjmy do 10 tisíc korun by se nepřestěhovala v rámci kraje za žádných okolností. Přitom i mezi jednotlivými okresy v jednotlivých krajích jsou zásadní rozdíly v nabídce práce a také ve mzdách. Například v Prachaticích je nezaměstnanost 3,1 %, ale v 40 km vzdáleném Českém Krumlově 6,5 %. Ani tyto rozdíly nemotivují lidi za prací se přestěhovat.

 

Aby se přesunuli do jiné části Česka, musela by se částka na výplatní pásce zvednout trojnásobně – alespoň podle třetiny respondentů. Za hranice by se Češi nehrnuli už vůbec. Pokud se jedná o přesun do jiné evropské země, mají jasno – alespoň trojnásobek platu, nebo zůstávají doma. Žádnou jinou variantu nepřipouštějí.

 

Mám tu přátele, rodinu a nemovitost – zůstávám

 Češi se zároveň projevili jako milující příbuzní a dobří přátelé – polovina jich odmítá stěhování právě kvůli tomu, že se nechtějí odloučit od rodiny a známých. A to i v době mobilních telefonů a internetu, kdy videohovory přes internet nejsou rozhodně nic nového. Pro spoustu hlavně mladých rodin je důvodem i blízkost rodiny, která může občas vypomoct při hlídání dětí. Ty jsou důvodem pro dalších 27 % respondentů. Rodiče nechtějí brát děti ze současné školy, kde mají své kamarády a přátele. Lpí tak na stávajících vztazích, které nechtějí přetrhat. „Celých 17 % respondentů uvedlo, že prostě nemají rádi změny a nesnášejí stěhování. Sami se tím ale připravují o příležitost – zvlášť v regionech, kde nejsou platy příliš vysoké. Za podobnou práci by Češi mohli o pár desítek kilometrů dál získat daleko vyšší plat,“ říká Kozub.

Pokud je něco, co by lidi mohlo motivovat se přestěhovat, je to přesně v polovině případů výše platu. „Peníze jsou v tomto pro zaměstnance velmi důležité. Jenže radost ze mzdy velmi rychle opadá, a po několika měsících opět chtějí přidat. To je velké riziko pro firmy, které chtějí přetahovat zaměstnance,“ dodává Kozub s tím, že hned jako druhý nejčastější důvod se objevuje zajištění bydlení. To dokáže v rodinném rozpočtu ušetřit nemalou částku podle toho, o jaké město jde. Naopak lokalita není tak silný motivátor ke stěhování. Za prací jinam by z tohoto důvodu šlo pouhých 9 % lidí.

Jeden den volna by se Čechům líbil, z výplaty by si ale příliš neubrali

Pokud stojí před otázkou, zda by preferovali pracovat klasicky 5 dní týdně, nebo by měli den volna navíc a nechali by si snížit plat, celá pětina Čechů přitaká kratšímu úvazku. Nejčastěji to jsou lidé z velkých měst – tam se k takovému nápadu kloní celých 30 % dotázaných. Velmi rozdílná je ale představa o tom, jak hodně by se jim měl plat snížit. „Pětina z těch, kterým se idea líbí, by zachovala logický poměr a smířili by se se ztrátou pětiny výplaty. Zajímavé je, že hned třetí největší skupina lidí, 18 %, by si plat snížila jen o tři procenta. To samozřejmě vůbec není adekvátní celému dni volna,“ hodnotí Kozub. 39 % respondentů by svůj den volna ocenila srážkou ve výši 10 %.

 *Průzkum v termínu 12. – 18. 3. 2015 realizovala agentura STEM/MARK exkluzivně pro Home Credit a.s. na reprezentativním vzorku české populace 304 osob se zaměstnáním.

 

 

 

Přihlášení k odběru nových tiskových zpráv

Ochrana osobních údajů