Home Credit | Pro lepší příběhy

Češi mění Česko ve virtuální second hand

Autor

Nela Maťašeje

Tisková mluvčí




Přidáno

08.11.2017

Devět z deseti Čechů alespoň někdy nabízí nepotřebné věci ostatním k dalšímu využití. Když starší věc prodají, příjem není nijak vysoký. Ve třetině případů si přijdou jen na částku do 200 korun. Peníze ale nejsou hlavní motivací prodeje. Pro téměř tři čtvrtiny dotázaných je největší odměnou dobrý pocit, že nepotřebná věc ještě poslouží někomu jinému. Použité věci nabízíme nejčastěji na sociálních sítích a různých diskusních fórech. Zjistil to průzkum agentury STEM/MARK pro společnost Home Credit.


Přebornicemi na on-line obchody jsou matky na mateřské

Miminko vyrostlo a už nepotřebuje staré dupačky, manžel prodal motorku, a tak se chce zbavit i helmy a motorkářských bot. Takto vypadají příběhy lidí, kteří darují nebo prodají věc, protože už u nich má jen malou šanci na další využití. Alespoň někdy nabídlo nepoužívanou věc 91 % dotázaných. Z pohledu pohlaví jsou o něco aktivnější ženy. „Například maminky nabízí na internetu nepotřebné dětské věci s velkou oblibou. Jak děti rostou, v domácnosti zbytečně zabírají místo různé dětské oblečky, potřeby a hračky. Tyto věci řada maminek nabídne ostatním k dalšímu využití, ať už zadarmo, nebo za peníze. V případě prodeje získají pár korun navíc, naopak druhá strana ušetří, protože zboží pořídí levně,“ vysvětluje analytik spotřebitelského financování společnosti Home Credit Roman Müller. Podobné chování je navíc ekologické a etické.

Nejde jen o peníze, i dobrý pocit se počítá

Nabízené hračky, oblečení nebo třeba nádobí nemají za úkol primárně vydělávat peníze. „Nejčastěji Češi nepotřebné věci prodávají, protože chtějí, aby dostaly druhou šanci, tvrdí to 70 % respondentů. A tato motivace roste s věkem,“ dodává Müller. Důležitým faktorem je ale i ekologičnost takového řešení – plyšový medvídek tak místo cesty do koše, kterou by jednak vznikl odpad, a navíc by musel být vyroben nový plyšák, znovu dělá radost jinde. A proč vlastně dáváme věci pryč? Nejčastěji je impulsem nákup nového zboží, takže se to původní stává nepotřebným. Skoro ve čtyřech případech z pěti pak lidé využijí částku získanou prodejem k financování nákupu nové věci. „Majitel například prodá starší model mobilu, aby si mohl koupit nejnovější verzi. Spokojené jsou přitom zase obě strany: kupující získá funkční přístroj za výrazně nižší cenu, prodávající zase snáze dosáhne na nový vysněný model,“ říká Müller.

Pokud ale věc nabízíme k prodeji a ta nenachází zájemce, neházíme flintu do žita a pokoušíme se zboží prodat alespoň na součástky. Čím byla pořizovací cena nářadí nebo oblečení vyšší, tím více se snažíme nabídnout ji k dalšímu využití. Tvrdí to 70 % lidí. Ačkoliv se může část výdajů na původní nákup vrátit, Češi na nabízení věcí rozhodně nezbohatnou. Pětina věci daruje, třetina si měsíčně přijde sotva na dvě stovky.

Svetry či vrtačku nabízíme na Facebooku

Pokud už se Češi rozhodnou, že se věci vzdají a najdou pro ni další využití, musí se rozhodnout, jak to udělají. „Velká část lidí věci neprodává, ale daruje je kamarádům, rodině a známým. Dělají to tak čtyři lidé z pěti. Lidé samozřejmě myslí i na charitu,“ upřesňuje Müller. A co když chtějí Češi věci prodat nebo nabídnout i mimo své okolí? V tomto případě dominují sociální sítě a internetová diskusní fóra – vybírají si je dvě třetiny zájemců o prodej. Pomyslnou druhou pozici obsadily inzertní weby a noviny. U mladých samozřejmě bodují hlavně moderní technologie, oblíbené jsou aplikace pro chytré mobily. Starší lidé zase preferují kamenné bazary.

Naše domácí obchodování s použitým zbožím je na vzestupu hlavně díky komunitám, ať už propojeným přes facebookové skupiny, nebo diskusní fóra. Dominují v nich ženy na rodičovské dovolené a matky malých dětí, u kterých je toto chování logické a racionální. „Nicméně švédský model, kdy silná, ekonomicky, ekologicky a solidárně myslící komunita umožní úspěšný chod celého obchodního domu s použitým zbožím, je pro Čechy stále vzdálený realitě,“ uzavírá Müller.

popisek

Poznámka: Průzkum byl realizován v říjnu 2017 na reprezentativním vzorku 500 respondentů.