Do roku 2017 vstoupila řada lidí s nejrůznějšími předsevzetími, která se týkají financí. „Češi chtějí více hlídat domácí rozpočet, každý třetí pak míní méně utrácet za zbytečnosti, plánují také odkládat část výplaty a spořit. Nejčastěji si lidé předsevezmou praktické činnosti – 13 % respondentů si slibuje, že budou chodit nakupovat se seznamem, stejný počet lidí chce včas posílat splátky a úhrady za nájem,“ shrnuje Jan Holoch, manažer zákaznické zkušenosti a finanční specialista společnosti Home Credit. Jenže Češi se zároveň neradi omezují. Ačkoliv by to prospělo nejen jejich peněžence, ale i zdraví, jen 8 % by rádo omezilo výdaje za alkohol a cigarety. Příliš nepřemýšlíme ani nad úsporami v oblasti osobních financí. Sloučení půjček nebo změnu finanční instituce za tu, která nabízí výhodnější podmínky, řeší jen každý dvanáctý.
Průzkum ukazuje, že předsevzetí si dávají především lidé ve středním věku, tedy mezi 30 až 44 lety. „Dá se předpokládat, že předsevzetí souvisí s vyšší mírou zodpovědnosti, která přichází s věkem, s rodinou, s postavením v zaměstnání,“ komentuje to Jan Holoch. Finanční předsevzetí si ale překvapivě dávají i ti nejmladší, tedy respondenti mezi 15 a 29 lety. Konkrétní plány obou věkových kategorií se však liší. Zatímco generace ve středním věku plánuje šetřit a odkládat výplatu, mladí mají jinou představu. „Je to logické. Zatímco ti starší mají možnost vydělávat a zároveň s tím i spořit, těch mladších se mnoho finančních povinností zatím netýká. Velká část z nich zatím studuje a bydlí u rodičů, takže neřeší nájem ani odkládání části výplaty. Nejčastěji si proto slibují, že nebudou tolik utrácet,“ říká Holoch. A jak jsou na tom ti nejstarší? Ve věkové kategorii nad 45 let si finanční předsevzetí dává jen polovina lidí – mají už totiž své zkušenosti a vědí, že důležité je věci dělat průběžně a sám od sebe.
A jak si vedou Češi v dodržování předsevzetí? Po více než dvou měsících to není žádná sláva. Už téměř polovina z nich porušila své finanční předsevzetí alespoň jednou. Nejčastěji neodolali a koupili si nějakou zbytečnost pro radost – z „hříšníků“ to přiznává každý druhý. Na druhou stranu pouze 3,5 % z nás prohlašuje, že po třech měsících svá předsevzetí úplně zrušili. „Zajímavý je rozdíl mezi věkovými skupinami. Starší lidé si dávají předsevzetí méně často, ale pokud už do toho jdou, jsou mnohem důslednější než ti mladí. Skoro tři čtvrtiny své plány dodrží, zatímco mladí je neporuší pouze ve 40 % případů,“ přibližuje Holoch.
Důvody selhání se liší podle toho, jaké cíle jsme si pro nový rok dali. Jedno z nejčastějších předsevzetí, tedy že si budeme něco z výplaty ukládat stranou, naboural nějaký nečekaný vyšší výdej peněz či změna plánů. Je tomu tak ve třech čtvrtinách případů. Češi ale přiznávají, že mnohdy prostě neměli dostatečně silnou vůli a nedokázali se k dodržování předsevzetí donutit. Ztroskotalo tak například vedení domácího rozpočtu. „Důležité je uvědomit si, že přelom roku není žádné magické datum, od kterého je třeba všechno dělat správně, a pokud se to nepovede, rázem myšlenku opustit. U financí je svědomitost skutečně důležitá. Je tedy jedno, kdy přesně začnete vést domácí rozpočet nebo zda jeden týden nezapisujete pečlivě. Hlavní je se k tomu vrátit a pokračovat,“ myslí si Holoch.