Kreditka nebo debetka? Více než polovina lidí nezná rozdíl mezi kartami

Podle průzkumu není pojem kreditní karta pro Čechy žádnou novinkou. Téměř všichni oslovení už o ní někdy slyšeli. Zato debetní kartu zná výrazně méně lidí, pouhých 84 % dotázaných. Přitom realita v českých peněženkách znalosti, kterou lidé uvádějí, příliš neodpovídá. Lidí, kteří si pořizují kreditku sice raketovým tempem přibývá, přesto zatím debetní karta zůstává nejrozšířenějším plastovým nástrojem k placení.

Výsledky průzkumu tedy poukazují na jiný trend. Pouhých 43 % z dotázaných si myslí, že rozdíl mezi kreditkou a debetkou znají a přitom uvádějí skutečně správnou odpověď. Ostatní pojmy buď neznají nebo si je pletou. „To, že lidé častěji uvádějí kreditní kartu jako pojem, který je jim na rozdíl od debetní karty známý, je určitě dáno televizí a zahraniční produkcí filmů a seriálů. V USA je totiž typické platit právě kreditními kartami, debetní se tam teprve rozšiřují,“ vysvětluje důvody ředitel sekce produktů a karet Home Creditu Vít Růžička. Debetní karty jsou totiž v porovnání s kreditními vývojově mladší. Masové rozšiřování kreditních karet začalo v USA po druhé světové válce, těch debetních až v 70. letech. V Česku byl vývoj opačný. „U nás se platební karty začaly prosazovat až po roce 1990. Jako první se uchytily debetní karty a kreditky přišly až s novým tisíciletím jako modernější platební prostředek,“ uvádí Růžička.

Povědomí o tom, jaký je rozdíl mezi debetní a kreditní kartou, roste se vzděláním. Lidé, kteří mají vzdělání bez maturity, jen v 66 % případů uvedli, že ho znají. Naopak vysokoškoláci odpověděli kladně v 80 %. Rozdíly existují i mezi pohlavími. Kreditku od debetky rozezná podle svého tvrzení 80 % mužů, ale jen 73 % žen.

Situace se stala ještě zajímavější ve chvíli, kdy měli dotazovaní respondenti vyjmenovat základní rozdíly mezi kreditní a debetní kartou. V této otázce uspělo jen 68 % z těch, kteří tvrdili, že rozdíl znají. Nejčastější špatnou odpovědí bylo tvrzení, že kreditní karta je svázaná s běžným účtem. Ještě překvapivější zjištění ale přinesly další otázky. Přestože v Česku je přes 2 miliony vydaných kreditních karet, jen 44 % dotázaných dokázalo vyjmenovat jejich výhody. Respondenti si nejčastěji vzpomněli na slevy u obchodníků, druhou nejčastější odpovědí pak bylo bezúročné období. „Oslovení lidé tak trochu opomněli jednu zásadní výhodu kreditních karet, a to fakt, že díky nim mají k dispozici peníze na nákupy, které potřebují uskutečnit ihned třeba proto, že je zrovna v obchodech období velkých slev.Výrazně ušetřit navíc mohou i díky nejrůznějším prémiovým programům, které se ke kreditkám vztahují,“ uzavírá Růžička.

Závěry z průzkumu: