Naše mzda není férová, stěžuje si 52 % Čechů. Nejvíce nespokojenců přitom pracuje v oboru věda, výzkum a školství. Částku, která jim přistane na účtu, s dobrými pocity kvitují především zaměstnanci, jejichž čistý příjem převyšuje 25 000 korun. Pouze třetina Čechů ale dokáže sebrat kuráž a říci si o zvýšení platu. Jenže více než polovinu čeká zklamání, protože jim zaměstnavatel nepřidá buď nic, nebo méně, než by si přáli. Pro společnost Home Credit to zjistil výzkum agentury STEM/MARK*.
Analytik společnosti Home Credit Michal Kozub má pro většinu zaměstnaných dobrou zprávu. „Krize je u konce a firmy nejen že začínají nabírat nové pracovní síly, ale nebojí se lépe odměňovat současné zaměstnance. Dá se tedy čekat růst reálných mezd, zatímco spotřebitelské ceny by se zvedat neměly,“ předpovídá Kozub. Podle analytika mají šanci na zvednutí platu především pracovníci v průmyslu, kdežto sektor obchodu si pravděpodobně příliš nepolepší. Růst mezd potěší pracovníky, kteří se dlouhodobě cítí podhodnocení, tedy více než polovinu respondentů. Nejvíce jich je v kategorii výzkumníků a zaměstnanců ve školství, kde své platy považuje za neférové 57 % lidí. Mezi pracovníky ve službách je to lehce nadpoloviční množství.
Čím nižší mají Češi plat, tím více by si přidali. Ti bohatší jsou skromnější
„Je samozřejmé, že se s menším platem dostavuje pocit nedocenění a frustrace. Nicméně jsou i pracovní pozice, kde musí zaměstnanec počítat s tím, že mzda v jeho oboru má strop skutečně nízko,“ poukazuje Kozub především na nekvalifikovaná místa. Pokud by měli Češi určit, o kolik by si plat zvedli, aby měli spravedlivou mzdu, většina z nich by se přihlásila o tři až pět tisíc korun. Překvapivé je, že právě lidé s platy do 10 000 Kč si nárokují razantní zvýšení - 17 % z nich by neváhalo přidat si 5-10 000 Kč, aby byla jejich výplata konečně férová. Pokud už někdo pobírá čistý plat okolo 30 000 Kč, jsou jeho požadavky skromnější. Na to, aby jejich plat odpovídal zastávané pozici, by více než dvěma třetinám stačilo zvýšení do pěti tisíc korun.
S výší platu jde také ruku v ruce povědomí o tom, jaká je adekvátní odměna v oboru. 13 % lidí s výdělkem v rozmezí 10-12 tisíc korun čistého vůbec netuší, zda jde v jejich profesi o spravedlivou mzdu. Tento podíl se s výší platu snižuje. Respondenti, jejichž plat přesahuje 50 tisíc korun čistého, už disponují absolutním povědomím o férovosti podobné mzdy. Znamená to, že tito lidé mají velmi dobrý přehled, jak by jejich práce měla být ohodnocená.
Zaměstnavatelé platy zvednou i těm, kteří si sami neřeknou
Třetina Čechů v posledních letech nezůstala jen u naříkání a rozhodla se požádat o zvýšení platu. Vysněného přilepšení se ale nakonec dočkalo jen 7 %. Desetině respondentům sice zaměstnavatel plat zvýšil, ale o méně, než chtěli, a 15 % si nepolepšilo vůbec. „Společnosti, které jsou s výkonem svých zaměstnanců spokojeny, neváhají ocenit své pracovníky aktivně. Potvrzují to sami pracující, 38 % z nich uvádí, že jim zaměstnavatel v posledních 2 letech přidal sám od sebe,“ řekl Kozub. Podle analytika je situace na trhu práce a s odměnami vždy záležitostí nabídky a poptávky. „Pokud je zaměstnanec odborník, o jehož kvality firma stojí, samozřejmě ho volky nevolky musí dobře ocenit, jinak jí takový pracující uteče. Jednoduše ho přetáhne konkurence. Platí to zejména pro obory, u kterých je ze strany firem silná poptávka. To je zároveň vodítko pro studenty, kteří si svůj obor teprve vybírají. Pokud zvolí dobře, mohou mít skutečně vysněný plat,“ radí Kozub. V dnešní době jsou to IT obory, kde jsou zkušení programátoři vysoce cenění. Mimo to jsou to ale i šikovní lidé ze strojírenství. Jejich práce sice na první pohled není tak zajímavá, ale nedostatek takových odborníků rychle zvyšuje jejich platy.
*Průzkum v termínu 12. – 18. 3. 2015 realizovala agentura STEM/MARK exkluzivně pro Home Credit a.s. na reprezentativním vzorku české populace 304 osob se zaměstnáním.